BET LECHEM - vnitřní domov

BET LECHEM - vnitřní domov: Bogdan Sikora - minorita, provinciál
7. díl
Bogdan Sikora - minorita, provinciál
Cyklus portrétů o hledání vnitřního domova.

Narodil se 19.6.1954 v nemocnici Karviné, když tehdy bydleli rodiče v Orlové. Základní školu s polským jazykem vyučovacím absolvoval v Karviné v letech 1960 – 1969, pak navštěvoval Gymnázium s polským jazykem vyučovacím v Orlové v letech 1969 – 1973. Po ukončení gymnázia studoval Lékařskou fakultu v Olomouci v letech 1973- 1979. Po ukončení fakulty nastoupil do práce na interním odd. v Orlové. Asi po roce odešel do Českého Těšína, kde pracoval na interním oddělení v letech 1980 – 1988. Po absolvování II. atestace z vnitřního lékařství odešel do Lázní v Karlově Studánce, kde pracoval do roku 1993. Při práci studoval dálkově teologii v Olomouci. Začátkem roku 1994 odešel do Brna do kláštera minoritů. Noviciát absolvoval v Polsku v Kalwarii Paclawské v roce 1995 – 1996 a po prvních slibech začal studovat Katolickou teologickou fakultu v Praze v letech 1996 – 2000. Po skončení fakulty přijal jáhenské svěcení a odjel na postgraduální studia do Říma 2000 - 2002. Během studia byl v roce 2001 vysvěcen na kněze. Po návratu z Říma působil dva roky v Brně při kostele svatých Janů a v roce 2004 odešel do Jihlavy, kde působil jako kvardián zdejšího konventu a farář. V roce 2008 byl zvolen na Provinční kapitule provinciálem.

Bet Lechem

BET LECHEM
(z hebrejštiny dům chleba)

Betlém – archetyp vnitřního domova.

Cyklus portrétů o hledání domova v nás.

Televizní cyklus portrétů o hledání vnitřního domova.

Autoři cyklu - scénář a režie: Jana Kristina Studničková, Otakáro Maria Schmidt

Kamera: Otakáro Maria Schmidt

Střih: Jana Studničková

Cítíme se jako cizinci ve vlastní zemi nebo jsme v cizí zemi jako doma?

Proč jezdíme na dovolenou do cizokrajných zemí?

Duše může být tím domovem a pocit cizince pak jako stín na ní.

Návštěvou v cizích krajích se o sobě dozvíme něco důvěrně známého.

Dozvíme se o sobě něco na základě toho, jak žijí druzí.

Jak vnímají ti lidé svůj domov venku a uvnitř?

Odkud až kam je ten domov?

Fyzický domov je rodný dům, rodiče, kostel, fotografie z dětství…

Vnitřní obraz domova pak mohou být vzpomínky, vlastenectví, krajiny snů, víra…

Archetypem vnitřního domova je Betlém. Bet-lechem znamená v hebrejštině dům-chleba, tedy místo, kde je k nalezení to nejzákladnější pro život. Dům pokrmu, který je spolu s vodou jakoby synonymem života. Dokonce bychom mohli říci, že je to místo, odkud život pramení, či je jeho zřídlem.

Co se v domě (domově) děje, děje se v našem nitru. My sami jsme často tímto domovem. Jsme fyzická architektura našeho vědomí i nevědomí. Vše co se děje na fyzické úrovni, děje se i v duchovní úrovni.

Když přesadíme své kořeny do jiné půdy, je pro nás důležitější původní zahrádka - místo narození, genius loci (lat. překlad-strážný duch, duše, paměť-místa) a nebo genus (rod, původ, počátek), krev, národnostní příslušnost, kterou si neseme sebou.

Průběh svého života v prostoru a čase, od kolébky do hrobu, si člověk odedávna představoval jako zvláštní druh cesty. Jakou krajinou vede, v co se proměňuje, jaký je její cíl a na jaké překážky na cestě narazíme?

Dnešní evropský člověk žije ve světě, jehož duchovní kořeny jsou přes všechna protichůdná hnutí jak antické a židovské, tak křesťanské. Kromě toho je v nás více středověku, než si myslíme. Pod tím je však ještě hlubší vrstva náboženské zkušenosti, pocházející z nejstarších dob lidské kultury. Tato minulost, tyto náboženské archetypy se ve vizích či snech vynořují. Pomocí jejich prastarých podobenství je možné nejadekvátněji vyjádřit naši nynější situaci, že všeobecné lidské uctívání numinóza, božství, posvátna, nepostižitelných, avšak působivých prapůvodních sil, má stále své místo v naší psyché. Je toto náš nejhlubší domov a dá se objevit archelogickými vykopávkami a nebo cestováním?