Cesta k andělům

Cesta k andělům: Veronika Sedláčková - zpravodajka a novinářka
50. díl
Veronika Sedláčková - zpravodajka a novinářka
Otakáro Maria Schmidt a jeho talkshow – Cesta k andělům

Narodila jsem se v Jičíně, kde jsem i maturovala na zdejším Lepařově gymnáziu. Moje rodina má katolické kořeny, takže jsem si vztah k Bohu budovala od malička. Samozřejmě ale moje víra se časem vyvíjela a formovala mnoha okolnostmi. Prostě rostla a stárla spolu se mnou. Neměla jsem v osmnácti ještě konkrétní představu o tom, co bych v životě ráda dělala. Vždycky jsem ale ráda četla, takže jsem věděla, že by to mělo mít co do činění s jazykem a literaturou. Žurnalistiku jsem taky zvlášť neplánovala, ale v roce 1991 mě přijali na příslušnou katedru, na Fakultě sociálních věd. Stejně tak i do České televize jsem nastoupila v roce 1994 hlavně kvůli tomu, že jsem hledala pravidelný příjem a ve zpravodajství právě hledali sílu do směny. Což je práce od základu - hledání archívů, pomoc stálým redaktorům tam, kde je třeba. Ale vzalo mě to za srdce a zůstala jsem tam jedenáct let. Vůbec toho nelituji, byla to krásná doba a hodně mě naučila. Z různých důvodů jsem se ale před pěti lety rozhodla odejít a zkusit něco nového. Nejdřív jako tisková mluvčí Letiště Praha. Chyběla mi ovšem novinařina. Proto jsem ráda přijala nabídku práce v redakci publicistiky na Nově, v pořadu Na vlastní oči, kde jsem byla rok. Pak rok ve zpravodajské Z1 jako moderátorka. To dnes vnímám jako další zkušenost, ale v podstatě jen přestupní stanici k tomu, co dělám dnes a co mě profesně opravdu naplňuje. Připravuju publicistické pořady v Českém rádiu - na vlnách Radiožurnálu. Konkrétně: Ozvěny dne, Stalo se dnes a Radiofórum. Kvůli lidem, se kterými pracuji i kvůli formátu se do práce zase těším. Kdybych se měla zamyslet, jestli moje povolání bylo někdy v rozporu s mou vírou, na což se mě občas někdo zeptá, tak musím odpovědět, že ne. Spíš naopak. V okamžicích rozhodování mě vědomí, že nejsem sama v tom, co dělám, spíš posilovalo. Proto s důvěrou očekávám každý další den a snažím se neplánovat příliš dopředu. Protože dnešek má každopádně svých starostí dost :-)

Cesta k andělům

Talkshow moderátora a režiséra Otakára Schmidta a střihačky a režisérky Jany Studničkové - Cesta k andělům (2x měsíčně) v televizi NOE má premiéru vždy druhou sobotu v měsíci ve 20.00.

Tak jako se vynořujeme z moře nevědomí na hladinu, ze spánku do reality, snad vzkříšeni se po smrti vynoříme v nebi. Cestu do televizního nebe ve studiu si dláždíme bohulibými knihami.

Diskusním pořadem s hostem, chtějí tvůrci tuto mlhovinu trochu rozptýlit a na leccos si v „nebeském“ studiu s pomocí andělů posvítit. Studio krášlí skleněné Pražské Jezulátko, jehož originál byl součástí filmu Pražské Jezulátko výše uvedených filmařů a který dostal v roce 2012 Svatý Otec papež Benedikt XVI. od kardinála Dominika Duky.

Nebbia znamená v italštině mlha, tedy tak si ve střední Evropě představujeme nebe? Neboť ze slova nebbia je odvozené české nebe (latinské nebula – mlha, pára, mrak, kouř. Nebulósus – zamlžený, zamračený. Nubesque – mrak). Ale nebe je v latině caelum od čehož snad odvozujeme česky čelo, vypuklina našeho těla na tělě nahoře. Pater noster, qui es in caelis. Otče náš jenž jsi na nebesích. Amen.

Caelum, coelum – nebe, nebesa, obloha. Caelus – nebe (Caeli).