Ta brněnská mája tenká

Ta brněnská mája tenká: MFF Strážnice 2018
MFF Strážnice 2018
Přenos pátečního programu ze 73. ročníku MFF Strážnice 2018.

Přenos pátečního programu ze 73. ročníku MFF Strážnice 2018. Hody na Brněnsku na přelomu 19. a 20. století. Regionální pořad Brněnska.Ta komínská mája tenká, aj, viděl jsem ju ze Špimberka.

Těmito slovy začíná komínská verze jedné z nejznámějších hodových lidových písní, které se zpívaly na Brněnsku v tanečních kolech pod májou. Jak asi vypadaly hody v okolí Brna, to ukáže letošní regionální program věnovaný právě Brněnsku.

Národopisnou oblast Brněnska je možné rozdělit na užší Brněnsko, kam patří dnešní brněnská předměstí (Komín, Tuřany, Líšeň, Bohunice, Lískovec), a širší Brněnsko, kam patří obce v okolí Brna (Troubsko, Šlapanice, Újezd, Žatčany, Ochoz). Brno a jeho okolí zaujímá zvláštní postavení mezi velkými městy. Na rozdíl od Prahy nebo např. Olomouce se na území brněnské průmyslové aglomerace a velkých novodobých sídlišť nacházejí mimo profesionální folklorní soubory také početné soubory a skupiny, které se věnují folklornímu materiálu, písním, tancům a zvykosloví Brněnska. Tyto skupiny navazují na místní tradice nebo vytvářejí tradice nové. Vycházejí z kořenů tanečního a hudebního umění minulých generací, které žily ve vesnicích na dnešním území města Brna a v jeho bezprostředním okolí a byly s ním svázány prací nebo obchodem. Zejména tradice hodů je zde stále živá. O hodových zvycích, písních a tancích na Brněnsku se zmiňují ve svých dílech významní sběratelé a národopisci, mezi nimi František Sušil, František Bartoš, Lucie Bakešová, Františka Kyselková, Leoš Janáček, Konstantin Sojka, František Svoboda a v neposlední řad Zdenka Jelínková, jíž se systematickým bádáním v archivu i v terénu podařilo dokumentovat rozsáhlý materiál, který slouží až po dnešní dny.

Hody jsou radostnou událostí vesnice. Slaví se převážně v den patrona kostela nebo také v den posvěcení chrámu, popřípadě jako tzv. císařské hody třetí neděli v říjnu. V pořadu se tedy přeneseme na hody na Brněnsku, kde budou představeny mnohé, často stále živé, hodové tradice.

Kromě pro tuto oblast typických kolových i figurálních tanců a písní zaujmou také místní bohaté kroje, a to zejména krásně nastrojené dívky a ženy s několika škrobenými spodnicemi, díky kterým získává kroj pro Brněnsko typickou siluetu, širokou ve spodní části a úzkou v pase. Cenné na tomto pořadu je také to, že v něm vystupují místní chasy z několika brněnských předměstí a z obcí v okolí Brna. Všechny spojuje láska k folkloru a místním tradicím, které jsou zde stále živé.

Účinkují: CM Kyničan, Moravské Knínice DH Večerka, Brno-Tuřany Komínská chasa, Brno-Komín Národopisný soubor Ferdinanda Volka z Tuřan, Brno-Tuřany NS Podskalák, Troubsko Ochozská chasa, Ochoz u Brna Újezdská Rozmarýna, Újezd u Brna Začanská chasa, Žatčany Začanští mužáci, Žatčany