Cesta k andělům
Petr Váňa - sochař
V talkshow moderátora Otakára Schmidta a režisérky Jany Studničkové - Cesta k andělům - v televizi NOE je tentokrát hostem Petr Váňa sochař, který je nejznámější díky své restaurátorské práci na Mariánském sloupu ze Staroměststkého náměstí. Rozhovor byl o petřínských i římských boromejkách, o Palladiu Panny Marie, které se legendisticky i historicky dostalo díky Cyrilovi a Metodějovi až do Prahy a hlavně o slavném českém sochařovi Petrovi Bendlovi, který po studiích v Itálii, přijel do Prahy a vytesal vůbec první barokní sochu u nás, která je klíčem k českému baroku - sochu Panny Marie Neposkvrněné. Panna Maria Immaculata – ochránkyně Prahy před švédskými vojsky, proti kterým bojovali všichni Pražané bez rozdílu vyznání. Mariánský sloup se stal předlohou mnoha dalším a brzy se baroko rozšířilo po celých Čechách a Moravě.Panna Maria – socha, která se šroubovitě vzpíná vzhůru a jejíž sepjaté ruce ukazují k nebi má příběh. Příběh začal v polovině 17.století a dosud trvá. Je to příběh Mariánský. Je o válce, naději, poděkování, zlobě a nové naději ve smíření. Tento příběh se odráží v kamenném zrcadle. Tím zrcadlem je socha. Kamenná socha Panny Marie – Immaculaty, která stála na Staroměstském náměstí ve středu Prahy, ve středu Evropy. Na konci třicetileté války Čechami táhla švédská vojska a v roce 1648 oblehli Prahu. Město se zoufale bránilo převaze, některé části byly dobity a vypleněny. Vydrancován byl i Pražský Hrad, střed města se ale bránil. Obléhání trvalo dlouho a Pražané se ve svých prosbách o záchranu obrátili k Panně Marii. Na náměstí umístili gotický obraz Bohorodičky a modlili se za odvrácení zkázy. A do otevřené schránky ve středu kamenného sloupu byl vsazen gotický obraz – Palladium (ochranný štít), u kterého se v době obléhání tolik lidí modlilo.Na paměť této události a jako poděkování Panně Marii Pražané do roka postavili v srdci svého města 15 metrů vysoký kamenný sloup. Na jeho vrchol byla osazena socha Immaculaty. Kolem Mariánského sloupu v centru Prahy procházely roky a staletí. Lidé se zde shromažďovali při velkých poutních slavnostech. Sloup se stal přirozeným centrem dění. Pak ale přišel rok 1918 na konci 1. světové války. Rakousko – Uhersko se rozpadá a 28. října vzniká samostatné Československo. Pražané oslavují odchod z rakouské monarchie a 3. listopadu se sejde na Staroměstském náměstí veliký dav. Jeden z řečníků označí Mariánský sloup, který zde stojí, nepravdivě za symbol habsburské nadvlády a vyzve k jeho stržení. Zfanatizovaný dav vezme lano, udělá smyčku kolem sloupu a sloup strhne. Z patnácti metrové výšky se zřítí socha Panny Marie a rozlomí se na několik kusů. Nastane vystřízlivění a dav se v tichosti rozejde. Gotický obraz Bohorodičky je uchráněn a ukryt v chrámu Panny Marie před Týnem u tohoto náměstí….
