I v nelehké době přinášíme dobré zprávy

Cesta k andělům

Jiří Fuchs - filosof

Publicistika

Premiéra: 13.6.2015

Výroba: 2015

Filosofie není samoúčelná. Má posloužit lidskému životu k ozřejmění jeho smyslu. Naštěstí je schopná dokázat, že osobní život není svou povahou absurdní, nýbrž smysluplný. Záleží samozřejmě na svobodné volbě jednoho každého, zda smysl lidského života naplní, nebo zmaří. Svobodná realizace zdařilého života však závisí na pravdivém pochopení lidského života. Takové pochopení ovšem předpokládá poznání transcendentního rámce života, který tvoří pravdy o nesmrtelnosti osobního života a o existenci jeho Stvořitele.

Soudobé myšlení na takové poznání rezignuje. Důvody této tragické skepse však zdaleka nejsou tak racionální, jak se dnes obecně předpokládá. Jedním z nich je např. rozšířené, leč nesmyslné (agnostické) omezování možností lidské racionality na empirii. Proč nesmyslné? Protože samo toto omezení je výsledkem neempirických reflexí lidského myšlení.

Klasická filosofie slouží podstatnému sebepochopení člověka daleko lépe. Poskytuje totiž přesvědčivé poznání transcendentních pravd o Bohu a nesmrtelnosti člověka. Dnes už můžeme mluvit o takové precizaci klasických důkazů těchto pravd, v níž se každý krok důkazu stabilizuje vyvracením příslušné antiteze.

Existenci Boží je možné dokázat pomocí principu kauzality, který říká, že vše co vzniklo musí mít příčinu. Samotný tento princip se dokazuje tím, že se obě možné alternativy (další už není možná) přivádějí k rozporu. V samotném důkazu Boha jako první Příčiny se pak dospívá k závěru o její existenci tím, že se alternativa nekonečné řada účinků a příčin rovněž vyvrací sporem.

O nesmrtelnosti bytostí, které jsou schopné pravdy a lásky, svědčí bytostná nepomíjivost těchto vrcholných hodnot osobního života. Neboť tyto hodnoty přirozeně uschopňují osobu k jejich trvalému užívání; patří k lidskému životu jako jeho cílové hodnoty. Proto by bylo rozporné, aby byl člověk přirozeně zaměřen k nepomíjivých hodnotám duchovního života a zároveň zanikal rozpadem pozemského těla.


Proč se ve vyspělé západní civilizaci tak snadno prosadily dva obludné totalitní režimy?

Nejsou blíž pravdě liberálové se svým důrazem na svobodu jedinců?

Liberálové osudově sdílejí se socialisty negaci obecného mravního zákona.

Jsou tedy socialismus a moderní liberalismus stejně problematické?

Společné vyústění do levicového liberalismu, v němž jsou kódy totalitního myšlení a chování.

Má současná ideologie Západu totalitní potenciál, který vychází ze stejné filosofie, jakou vyznávali i nacisté a komunisté?

Omyly novověké filosofie a jejich vliv na teologii. Není pojetí novověké filosofie až příliš démonizováno? Máme se snad myšlenkově vracet do středověku?

Nemá se tedy křesťanské myšlení otevírat soudobé kultuře? Nemají teologové oslovovat moderního člověka dnešním jazykem a v rámci soudobých způsobů myšlení?

O vhodnosti aliance zdravého rozumu, víry a klasického filosofického realismu jako protikladu novověké filosofie. Vymezení pojmu totalita.

Je politická korektnost nástrojem prosazování ideologie levicového liberalismu?

O levicovém liberalismu, a o revolučních snahách dechristianizace Západu.

O kulturní revoluci neomarxistů a jejich strategii.

Na co je dobrá církev?

Filosofické vrcholy – Bůh existuje, duše smrtí nezaniká, láska je věčná….


Publicistika

Premiéra: 13.6.2015

Výroba: 2015