Leyla Mccalla na Folkových prázdninách

„Čím více víme, tím více se cítíme silní,” tvrdí americká písničkářka s haitskými kořeny Leyla Mccalla. Někdy to nejlepší, co prý můžeme udělat, je připomenout si, že radost a láska jsou jedinými věcmi, které nám pomůžou čelit temným špatnostem světa, a když ani ty nezaberou, nezbývá než si naordinovat lék, který nezklame nikdy - hudbu. Třeba ve formě existenciálního přemítání, což se ve směsi folku, zydeco, calypso, dixielandu a boogie u Leyly často nevylučuje s bujným tancem. Patří k zásadním americkým písničkářkám dneška, a ne náhodou je propojená se skupinami Carolina Chocolate Drops a Our Native Daughters, které pod vedením Rhiannon Giddens do historie Spojených států vrátily to, co z ní kdosi, ať už záměrně nebo s cílem zatajovat, vyňal: vklad černošských muzikantů do dějin rané, předbluesové americké hudby a otrokářskou minulost. Leyla přidala hold Haiti, odkud pocházejí její rodiče, a tamní kulturu, na kterou se napojila až v dospělém věku, o to víc jí ale propadla.